Účast na fóru "Rok průmyslu a technického vzdělávání"

Společně s dalšími významnými firmami z Olomouckého kraje jsme se zúčastnili diskuse na téma “Rok průmyslu a technického vzdělávání”. Redakční výstup z fóra byl vložen do speciální přílohy MF Dnes.

Fóra, která se věnují problémům kraje a otázkám, jak je řešit, pořádá regionální redakce MF DNES již několik let. Zve ke „kulatému stolu“ zástupce průmyslových firem a škol. Právě otázka technického vzdělávání se letos stala ústředním tématem debaty.

„Alfou a omegou dalšího rozvoje průmyslu v kraji je kvalifikovaná pracovní síla - pokud nebudeme mít odborníky, region zmizí z hledáčku investorů, velké firmy, které tu už působí, si plánované rozšíření svých závodů rozmyslí,“ shodli se účastníci letošního podzimního fóra MF DNES. Přesto ale nelze tvrdit, že by se debata nesla výhradně v pesimistickém duchu.

Pozitivně laděné reakce zazněly hned při úvodním hodnocení stavu průmyslu v regionu. „Zažíváme dobré roky, strojařina má žně,“ uvedl Marek Švarc, jednatel olomoucké společnosti Trystom, dodavatele technologií pro průmyslovou automatizaci a laboratorní a zdravotnickou techniku.

Ředitel olomouckého závodu Koyo Bearings ČR Petr Novák označil za velké plus to, že místní továrny zahraničních investorů zvyšují svůj kredit uvnitř svých korporací.

„Většina firem, které sem přišly začátkem devadesátých let, zůstala. To znamená, že tu neinvestovaly jen krátkodobě do pouhých montoven. Naopak, místní podniky ve svých korporacích posilují, přebírají vývojové práce a strategické služby v rámci celých koncernů. Já si cením toho, jak spolu místní podniky vycházení, jejich vztahy a kultura je tady na velmi slušné úrovni,“ řekl Novák.

O dobrém jménu, kterému se těší místní závody ve světě, mluvil i šéf hranického závodu SSI Schäfer Robert Selzer. „Česká republika byla vždy tradiční strojírenskou baštou, proto u nás zahraniční firmy investovaly. Nyní už jsme, respektive asi před pěti či šesti lety jsme se dostali do druhé fáze, kdy závody nepotřebují jen odborníky do provozů, ale i mozky, to znamená konstruktéry, vývojáře, programátory průmyslových počítačů, zdůraznil Selzer.

„Je to logická konsekvence toho, proč k nám zahraniční investoři přišli a co tu chtějí vybudovat,“ podotkl šéf hranického závodu SSI Schäfer Robert Selzer.

Kvalitu místních odborníku zmínil i regionální manažer Svazu průmyslu a dopravy ČR pro Olomoucký kraj Richard Koubek: „V kraji byla a je spousta podniků, které jsou ve svém oboru špičky nejen v Česku, ale i v Evropě. Kvůli té tradici tu máme zahraniční investory. A máme také velký potenciál a velkou šanci obstát v tom, čemu se říká průmysl 4.0 (takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce počítá se vznikem „chytrých továren“, v nichž inteligentní zařízení převezmou některé činnosti, které dosud vykonávali lidé - pozn. red).

Olomoucký hejtman, Jiří Rozbořil, vyzdvihl mimo jiné to, že průmysl v kraji „šlape“, přestože mnohé průmyslové kolosy z dob socialismu v tržním prostředí neobstály. „Ano, ty molochy už tu nejsou. Tradice s nimi ale nezanikla, protože se velké fabriky rozdrobily do menších, ale prosperujících, exportujících a rozvíjejících se závodů. To je velké pozitivum,“ míní hejtman.


Nedostatek pracovníků ohrožuje investice

Tak jako jsou účastníci fóra jednotní v hodnocení stávající situace, jsou zajedno i v otázce problémů, s nimiž se průmyslové závody potýkají.

„Dopravní obslužnosti si dokážeme zaplatit, zorganizovat, vyřešit. Problémem pro nás nejsou ani pozemky pro další rozvoj. S čím si ale sami neporadíme, je otázka personálu. A situace dospěla tak daleko, že některé investiční záměry kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly možná nedopadnou, jak bychom si přáli. Nás se to nyní bezprostředně dotýká, protože na úrovni koncernu diskutujeme o dalším možném rozvoji naší fabriky v Uničově. Nejsmělejší plány hovoří o tom, že bychom ji mohli de facto ztrojnásobit. To by znamenalo navýšit počet zaměstnanců až na 3 500. A právě kvůli nedostatku lidí to všechno může padnout,“ podotkl jednatel společnosti Miele technika.

Nedostatek odborníků na trhu práce, a to jak těch s výučním listem, tak lidí s vysokoškolským diplomem, by mohl brzdit v rozmachu i další. „Už v roce 2006 jsme prozíravě přikoupili u našeho areálu parcelu s vidinou budoucí expanze. V roce 2009 jsme plány kvůli krizi nerealizovali, nyní je ovšem tato otázka opět na pořadu dne. Naše vlastníky čeká rozhodnutí, co s dalšími projekty, rozhodnutí, zda je umístí k nám, nebo třeba do Německa či Francie. A při tom zvažování bude hrát otázka dostatku, či nedostatku pracovní síly podstatnou roli,“ uvedl ředitel olomouckého závodu Koyo Bearings ČR.

O možnosti rozšířit v regionu výrobu se hovoří i ce spoleřnosti SSI Schäfer. „Narážíme na stejný problém jako kolegové. Zmíním třeba konstruktéry. V současné době jich máme asi 60 a potřebovali bychom jich 150,“ pokrčil rameny Selzer.


Továrny si už někdy „kradou“ zaměstnance

Výrobní závody se při hledání posil už nespoléhají jen na tradiční způsoby. Některé situace donutila ustoupit ze svých „zásad“.

„Já jsem vždy razil cestu kmenových zaměstnanců a dříve jsme agenturních pracovníků nevyužívali. Dnes už ale není zbytí, museli jsme personální politiku přehodnotit tak, aby zákazník dostal zboží včas, abychom plnili zakázky. Pracovníky už také nehledáme jen tradiční cestou, ale i prostřednictvím sociálních sítí, například přes Facebook. I tak průměrná doba, než obsadíme dělnickou profesi ve výrobě, dosahuje jeden a půl měsíce, u techničtějších oborů jsou to až tři měsíce, u úzce specializovaných pozic i půl roku,“ uvedl ředitel Novák.

Podle jednatele společnosti Miele technika situace dospěla tak daleko, že si fabriky v regionu občas „kradou“ kvalifikovanou pracovní sílu navzájem. „My berene jakýkoliv technicky vzdělaný personál, jsme schopní si ho zformovat pro naše potřeby,“ řekl Vodák.

Firma Trystom sice ještě s „vykrádáním“ zaměstnanců ze strany konkurence nemá, ovšem i ona boj o odborníky pociťuje. „Poptávka po odbornících vždy vyvolá tlak na cenu. Konkrétně u nás to znamená, že zaměstnanci, kteří od nás nechtějí odejít, přicházení s vyjednávací taktikou a my na to musíme reagovat,“ podotkl jednatel Marek Švarc


Hejtman: Lidem se prostě nechce dělat

Továrny však neřeší jen nedostatek odborníků. „Máme problém sehnat nejen klasické strojařské profese, ale i montážní dělníky, u kterých nám je jedno, jestli místo zaplní vyučený pekař, nebo zahradník. Ani na tyto pozice se moc zájemců nehlásí,“ přiznal Vodák.

V kraji přitom hledalo na konci září práci více než 29 500 lidí. „Musíme si to říct otevřeně. Lidem se prostě nechce pracovat. Z pohledu nezaměstnanosti je nejvíce postižené Přerovsko, kam kdysi lidé přišli nuceně za průmyslem, v regionu už zůstali a pak se jim asi začal líbit stav, kdy do práce nemusí,“ míní hejtman. Podobně to vidí i Tomáš Rousek, ředitel hotelu NH Collection Olomouc Congress, v němž se fórum uskutečnilo. „Dnes se sice bavíme o průmyslu, na trhu práce ale nejsou ani řadoví zaměstnanci v jiných oborech, včetně toho našeho. Stává se nám dokonce, že příjde absolvent odborné školy, která ho připravuje na práci v hotelu, a zděsí se, že má chodit o víkendu do práce. A je to horší a horší. Procento lidí, kterým se nechce dělat, roste,“ míní.

Proč situace dospěla tak daleko, že nedostatek kvalifikované síly ohrožuje investice v regionu? „Těch důvodů je určitě víc. Začnu tím základním. Na ministerstvu školství kdysi někdo řekl, že potřebujeme kvalitně vzdělané lidi, což se rovná vysokoškolskému diplomu. Dnes kapacita vysokých škol výrazně převyšuje kapacitu populace, já ovšem nevím, kde všichni absolventi humanitních oborů pracují. Možná se věnují nějaké byrokracii. Ovšem právě tito lidé nám chybějí v technice,“ zdůraznil ředitel lutínské strojírenské školy Pavel Michalík.

Za další problém považuje to, že školy mezi sebou kvůli dotacím na žáka soupeří o deváťáky. „Jenže ono to bez řízení systému nefunguje. V mém mládí byla gymnázia skutečně výběrovými školami, dnes je jich tolik, že se na některá dostanou i žáci, kteří mají čtyřky. To, že chybí řízení, je vidět i na rozdílné kvalitě žáků základních škol. Někteří jejich úspěšní absolventi, to podotýkám, mají elementární nedostatky ve psaní, ve čtení a v počítání,“ uvedl Michalík.


Více praxe pro studenty, volají průmyslníci.

Systém školství kritizuje i Rozbořil. Uvedl, že velkou chybou bylo zrušení takzvaných směrných čísel: „V minulém režimu fungovala tak, že obory ve školství nepojmuly víc žáků, než si trh žádal. Tento systém byl na velmi vysoké úrovni a bohužel klekl. V důsledku toho dnes řešíme následky reforem a dvacetileté devastace školství.“

O pokrouceném systému mluvil i šéf hranické továrny SSI Schäfer. „ Mě by zajímalo, jaké odborníky vychovávají všechny ty soukromé obchodní manažerské a podnikatelské akademie. Podle mě to je šedá zóna mezi gymnázii a průmyslovkami. Když mluví o maturitách, a teď se vrátím k učňům, za nás si mohli maturitní zkoušku dodělat v rámci dvouleté nástavby nejlepší absolventi tříletých učebních oborů. Ti, kteří se pak rozhodli pro studium na vysoké škole, patřili k naprosté špičce. Dnes si může udělat maturitu v učňovském školství skoro každý,“ zakroutil hlavou Selzer s tím, že odborné školy by měly především reflektovat požadavky regionálních zaměstnavatelů.

Lutínská škola se snaží podle svého ředitele vycházet vstříc potřebám průmyslových podniků, s nimiž spolupracuje, v maximální míře. Její možnosti však nejsou neomezené. „Na vině je přístup ministerstva školství k rámcovým vzdělávacím programům. Třeba rámcový vzdělávací program obráběče kovů má 26 stran věnovaných náplni učiva, z toho se ale odbornosti týkají jen tři a půl strany. Od všeobecného vzdělání jsou tu základní školy a gymnázia. Je určitě fajn, když má člověk přehled, nicméně obráběč kovů musí v první řadě umět obrábět kovy,“ nastínil Michalík.

„Chyba je i v tom, a to je můj apel na průmyslníky, že u nás není silný orgán typu německé či rakouské hospodářské komory, které ve spolkových zemích de facto určují, co se učni budou učit. Stát do toho moc nemluví. U nás máme Národní ústav pro vzdělávání, který umí všeobecně vzdělávací předměty, ale s odbornými je to již horší,“ řekl.

Šéfové firem poukazovali i na praxi při studiu odborných škol, která je podle nich nedostatečná a také špatně nastavená. „Na průmyslovkách je praxe prakticky nulová. U tříletých učebních oborů zase funguje tak, že učeň je týden ve škole a týden na praxi. To je s prominutím hovadina, protože za jeden týden zapomene učivo a za druhý to, co se naučil ve fabrice. V zahraničí to funguje tak, že učen je ve fabrice nepřetržitě dva až tři měsíce a následující tři měsíce pak ve škole a tak se to střídá, přičemž v posledním ročníku je to tak, že tráví v továrně čtyři dny a ve škole je jen jeden den,“ popsal Selzer.

Kritikou nešetřil ani jednatel společnosti Miele technika Petr Vodák: „Jak je možné, že armády úředníků ministerstva školství celou dobu vědí o tom, že jim ten základ nefunguje, a nic s tím nedělají? Nám stojí u montážních linek spousta lidí s maturitou, absolventi bakalářského studia humanitních oborů a můžu vám říct, že je to smutný pohled. Přirovnal bych k tomu, že bych já nic nedělal s tím, že mi místo sušiček a myček z konce linky vyjíždějí nějaké hybridy obojího. Argument, že za problémy ve školství může časté střídání ministrů, je podle mě alibismus. Základ musí fungovat bez ohledu na ministra a na jeho politickou příslušnost.


Jak z toho ven? Pomoci prý může osvěta

Co vše je podle účastníků průmyslového Fóra MF DNES nutné změnit? Jak z toho ven? „Je potřeba začít hodnotit školy podle uplatnitelnosti absolventů, nikoliv podle toho, kolik soutěží jejich studenti vyhrají. Z toho mi vyplívá jediné: omezit humanitní obory a žáky základních škol posunout na technické obory,“ uvedl ředitel lutínské školy.

Černý scénář zmínil i jednatel firmy Miele technika. „My vespodu nemůžeme čekat, firemní život musí fungovat, musíme vyrábět. Situaci se snažíme pomoci i tím, že spolupracujeme se školami, podporujeme učně. Vše ale má své hranice a my pomalu narážíme na mantinel, co jsme schopni, zdůrazňuju schopni, tedy nikoliv ochotni, dělat. Kdy se probere ministerstvo, nevím. Možná až tehdy, kdy začnou investoři z regionu mizet, a nebude, kdo by učil děti v odborných školách,“ řekl Vodák.

Podle šéfa hranické továrny SSI Schäfer je potřeba, aby se systém školství více otevřel potřebám podniků. „My jsme ochotní se o učně nejen postarat, ale také je zaplatit. A taky to děláme. Učňům, které máme podchycené smlouvou, hradíme stipendium. Formálně se sice čí pro nás, pokud se ale po škole rozhodnou u nás nenastoupit, nijak to po nich nevymáháme. Přímo ve fabrice také máme dva odborné poradce s pedagogickým minimem, pro výuku odborných předmětů jsme zřídili učebnu. Opravdu to jediné, co bychom potřebovali, je, aby se školství uvolnilo,“ konstatoval Selzer.

Výtky však padaly i směrem k hejtmanovi, a to v souvislosti s počty gymnázií, kterých je podle některých představitelů průmyslových podniků v regionu neúměrně mnoho. „Souhlasím, ale po gymnáziích je společenská poptávka. I když je jich tolik, pořád je na nich přetlak a rodiče by chtěli, abychom je rozšířili. Jediné, co kraj může a také to dělá je nerozšiřovat počty tříd v nich,“ řekl Rozbořil.

„Z mého pohledu je ten nejzásadnější problém v rodině a na základních školách. Tedy to, k čemu rodiče a učitelé své děti a žáky vedou. Budu mluvit o sobě. Přestože moje máma učil na gymnáziu a otec, když měl zabít hřebík do zdi, si obouchal prsty, mě už odmala jako kluka z vesnice směřovali k technice. Strojařina pro mě byla jasnou volbou. Dnes je pro dítě i pro rodiče pohodlnější, když žák zamíří na gymnázium, protože si tím oddálí moment, kdy se bude muset rozhodnout, čím bude. PO gymnáziu ale zase stojí na prahu a říká si, že vlastně nic neumí. Tak jde na filozofii, aby měl diplom. A když ho získá, čeká, že se o něj stát postará. Znovu to zopakuju - základní problém je v rodině a u základních škol,“ zdůraznil Rozbořil.

I proto kraj podpořil pilotní projekt dílen olomoucké střední školy polytechnické, do kterých mohou docházet děti ze základních škol. „Budou se v nich moci osahat třeba vrtačku a svářečku, samozřejmě úměrně svému věku. To by mělo vzbudit jejich zájem o techniku. Projekt chceme rozšiřovat na další školy v dalších městech. Dále chystáme kampaň založenou na absolventech odborných škol, kteří se dobře uplatnili ve firmách,“ dodal hejtman.

V osvětě vidí cestu i Marek Švarc z Trystomu. „Musíme stále znovu a znovu ukazovat dětem, že v dnešní době fabrika vypadá úplně jinak než před 30 lety. Že dnes je to špičkové čisté pracoviště. Stejně tak je potřeba pořádat dny otevřených dveří, prezentovat žákům, co všechno umíme, čeho jsme dosáhli. Ano, je to běh na dlouhou trať, ale věřím, že se nám to podaří,“ usmál se.

Převzato z MFDnes


Soubor typu pdfforum-mf-dnes.pdf(4,2 MB)stáhnout

Další novinky

PF 2019 FACELIFT BUDOVY SPOLEČNOSTI TRYSTOM O ANTROPOMETRII V ČASOPISU KONDICE MEDICA 2018 TRYSTOM SLAVÍ ČTVRTSTOLETÍ EXISTENCE LÉTO BUDIŽ POCHVÁLENO MMT DISTRIBUTORSKÝ MEETING 2018 TRYSTOMÁCKÝ INSIDER – ČÁST VI. TRYSTOMÁCKÝ INSIDER – ČÁST V. SRDEČNÉ POZDRAVY Z RUSKA TRYSTOMÁCKÝ INSIDER – ČÁST IV. NOVINKY Z ARMÉNIE MMT V KODANI TRYSTOMÁCKÝ INSIDER – ČÁST III. VESELÉ VELIKONOCE TRYSTOMÁCKÝ INSIDER – ČÁST II. TRYSTOMÁCKÝ INSIDER – ČÁST I. IMPLEMENTACE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU NENÍ NÁM UŽ SEDMNÁCT… KONEC ROKU MMT – distributorský meeting 2018 pozvánka MMT – MEZINÁRODNÍ VÝSTAVY V ROCE 2018 LICÍ PŘÍSTROJ V NOVÉM NEED FOR SPEED SRDEČNÉ POZDRAVY Z FLORENCIE QUICKSTEP SLAVÍ ÚSPĚCHY VE VELKÉ BRITÁNII ANTROPOMETRICKÝ INSTRUMENTÁŘ Pracujeme jako šroubci Držíme krok s pokrokem Nový projekt Narozeninové veselí MMT ZAVÍTALO DO KATOWIC NÁVŠTĚVA Z DÁNSKA PŘEJEME VÁM KRÁSNÉ LÉTO A je tu loučení… INOVAČNÍ KEMP SKUPINY TRYSTOM 2017 MMT VE FLORENCII MMT kurzy jaro 2017 Na pracovním oděvu záleží ZAJÍMÁ VÁS NA ČEM PRÁVĚ MIMO JINÉ PRACUJEME? ROZŠIŘOVÁNÍ ZAMĚSTNANECKÉ ZÁKLADNY PRO LEPŠÍ VZDUCH NOVÉ VÝROBNÍ PROSTORY PRODUKTOVÉ ŠKOLENÍ MMT MMT NA KONFERENCI EAU V LONDÝNĚ DISTRIBUTORSKÝ MEETING BOWLINGEM KU ZDRAVÍ! předVÁNOČNÍ “KOULOVAČKA” Účast na VELETRHU MEDICA 2015 Účast na fóru "Rok průmyslu a technického vzdělávání" Publikace v ČASOPISU “CHEMAGAZÍN” GARDEN PARTY Školení našich konstruktérů a mechaniků

Děkujeme našim partnerům za spolupráci

Aktuálně hledáme schopného kolegu či kolegyni na pozice